(Crocodilia, též Loricata, Cataphracta), řád plazů (Reptilia), dnes jen neveliká skupina o několika rodech a nečetných druzích, skrovný to zbytek z pokolení zejména za doby mesozoické rozšířeného. Recentní [Krokodýlové]-jsou za to plazi největší-délkou jen hroznýši a krajty je předčí-a nejvýše organisovaní. Mají tělo ještěří, ale mohutné, širší než vyšší, vzadu dlouhým, se stran sploštělým ocasem ukončené. Hlava jest do předu prodloužena v čenich u některých rodů dosti táhlý, na jehož předním konci se nahoře nalézají obě nozdry, jedna přímo u druhé, jež mohou kožnatou chlopní býti uzavřeny. Oči mají kromě obou víček i blánu mrkavou; bubínek sluchový jest zakryt kožnatou řasou. Krk mají [Krokodilové] krátký. Hrubá a tuhá kůže má na hlavě různé vypnuliny, lištny a rýhy (i kosti lebeční mají plno ryh a jamek), na hřbetě krunýř z drsných kostěných desk s povrchem arci rohovitým (odtud druhé a třetí shora uvedené jméno latinské). Přímo v týle jsou v měkčí kůži 1 nebo 2 řady menších takových štítků (nuchálních); za těmi na šíji uloženo několik řad štítů cervikálních a teprve za nimi buď přímo nebo po krátké mezeře následují příčné řady větších štítů hřbetních. Břicho pokryto řadami příčných šupin, ocas šupinami v přeslenech; hořejší šupiny jeho jsou se stran ve svislou hranu smačklé a činí tu nejprv dvojitý, pak jednoduchý hřeben pilovitý. Nevysoké, ale silné a k chůzi i ku plování rovnou měrou způsobilé nohy, počtem čtyři, pokryty jsou také šupinami; tyto jsou na vnějším okraji končetin sploštělé nebo také v ostrou hranu smačklé. Přední nohy nynějších [Krokodilové]-lů mají po 5, zadní po 4 prstech spojených plovacími blanami. Vnější otvor kloaky jest podélný. V kůži mají [Krokodilové] tu a tam žlázy pižmové, zejména u dolejší čelisti, po obou stranách kloaky a nahoře za posledními štíty krunýře hřbetního. Důležitější-jsou anatomické znaky této skupiny Reptilií. Lebka recentních [Krokodýlové]-lů má krátkou kosť mezičelistní (intermaxillare) a nepohyblivou kosť čtvercovou (quadratum); vnitřní otvory nosové (choany) posunuty jsou daleko do zadu, ježto patrové výběžky obou hořejších čelistí, obě kosti patrové a kosti křídlové uprostřed v podélném švu splývají v rozsáhlé tvrdé patro, za nímž teprve choany se otevírají. Zuby jsou na rozdíl ode všech recentních plazů vklíněny v alveolách a obnovují se tím způsobem, že nový zub prorůstá přímo vzhůru kořenem staršího, jenž se při tom rozpadá.Obratle jsou u nynějších rodů procoelní (kromě obou prvých krčních, obou křížových a prvého ocasního), u fossilních též amficoelní nebo platycoelní. Nad prvým obratlem šíjovým (atlas) jest kostěný oblouček, proatlas; všecky šíjové obratle mají po dvou hrbolech pro žebra krční. Dvojhlavá žebra vlastní mají dorsální část kostěnou, ventrální chrupavčitou a mívají také, jako u ptákův a Hatterie, na zad namířené výrostky (processus uncinati); 7-9 párů jejich spojeno dole s kostí prsní. Za ní vězí ve svalstvu břišním průměrem 7 párů plochých, nazad divergentních kostí, jež druhdy »břišními žebry« nebo také »břišním sternem« nazývány bývají. V kruhu lopatkovém schází recentním druhům clavicula. Carpus má v 1. řadě jen radiale, ulnare a zbytek 6. prstu, ve 2. řadě jen jedinou kůstku (carpale 3+ 4 + 5); prsty mají po 2, 3, 4, 4, 3 článcích. V pánvi jest kosť kyčelní (os ilei) širší než u ostatních plazů nynějších, a kosť stydká (os pubis) od jamky kloubní (acetabulum) pro zadní končetinu vzdálena; proto jí také druhdy jméno praepubis dávají. Tarsus má v 1. řadě 2 veliké kosti (fibulare, pak tibiale + intermedium + centrale, ve 2. řadě dvě kosti menší; z metatarsale V. zbyl tu jen rudiment a prsty mají po 2, 3, 4, 4 článcích. Co se tkne ostatních orgánů, sluší ještě poznamenati jen toto. Mozek [Krokodilové]-lů má veliké hemisféry, malý mozek větší rozměry než u j. reptilií a jest vypouklý' Mezi plícemi a játrami jest sval připomínající bránici savců. Jazyk mají [Krokodilové] krátký a sploštělý, téměř celou zpodinou přirostlý; žaludek má dvé oddílů, z nichž jeden jest přívěskem žaludku vlastního. Srdce má nejen obě předsíně, ale i obě komory až na nepatrný otvor (foramen Panizzae) dokonalou příčkou oddělené. Oba uretery jdou volny břišní dutinou do kloaky. Samice snášejí 20 až 100 vajec asi zvíci husích, se skořápkou zvápnatělou, ale nikoli zcela tvrdou, a do jamek v písku je zahrabávají. [Krokodilové] žijí ve všech dílech světa kromě Evropy, a to především v tropech; nejdále na sever jsou rozšířeni v Asii a v Americe, nejdále na jih v Africe a Americe. Vlastní [Krokodilové] jsou domovem v Africe, na Madagaskaru, v již. Asii, na Nové Guinei, v sev. Australii, střední Americe, v sev. končinách jižní Ameriky a v Západní Indii; alligatoři (v. t.) všude v jižní Americe a odtud na sever až do jižních Spojených Obcí, pak v Číně, gavialové (v. t.) v Indii. Všickni přebývají v řekách zvolna tekoucích, v potocích, sladkovodních jezerech a močálech a jsou ve vodě dosti obratni. Na souš vylézají, aby spali, prohřáli se a vejce snášeli; také se po souši z vody do vody za hojnější potravou stěhují. Jsou velmi hltaví a živí se po přednosti rybami a j. tvory vodními, pak i vyššími obratlovci a také člověku jsou nebezpečni. Tento je zase loví pro kůži, pro žlázy pížmové a za dávných dob jich na př. v Egyptě na tisíce pobili a balsamovaná těla pochovávali především spíše ze strachu před těmito netvory než z nějaké zvláštní úcty. Fossilní [Krokodilové] počínají se objevovati ve svrchním triasu, dožili se největšího rozkvětu v útvaru jurském a křidovém, kdežto ve třetihorách již nalézáme formy namnoze s recentními zcela příbuzné. Řád [Krokodilové]-lů rozdělují dle Huxleye právě s ohledem na vymřelé formy v tyto skupiny: I. podřadí: Parasuchia (obratle amficoelní nebo platycoelní; vnější nozdry až u důlkův očních, choany před kostmi patrovými; clavicula neschazí); foss. Belodon H. v. Meyer, Parasuchus Huxley (trias). II. podřadí: Pseudosuchia (obratlů neznáme; nozdry v předu, ale po stranách čenichu; hřbet pokryt 2 řadami příčných desk); foss. Aëtosaurus Fraas (trias). III. podřadí; Eusuchia, nejmladší [Krokodilové] (obratle amficoelní nebo procoelní; vnější nozdry zcela v předu, choany daleko v zadu, clavicula schází; ostatně viz znaky [Krokodilové]-lů vůbec shora uvedené); A) Longirostres: 1. čeled' Teleosauridae (foss. v liasu, juře); na př. Mistriosaurus Kaup., Teleosaurus Geoffr. St. Hill.; 2. čel. Metriorhynchidae (foss., jura): Metriorhynchus H. v. Meyer a j.; 3. čel. Macrorhynchidae (foss., křidový útvar); Pholidosaurus H. v. Meyer; 4. čel. Rhynchosuchidae: recentní Tomistoma Schlegeli (na Borneu) i foss. (útvar křidový ï třetihorní); 5. čel. Gavialidae: recentní gavialové (v. t.), také z třetihor ve Východní Indii; B) Brevirostres: 1. čel. Atoposauridae (foss., jura): Atoposaurus H. v. Meyer; 2. čel. Goniopholidae (foss., útvar jurský a křidový): na př. Goniopholis Owen, Diplosaurus Marsh; 3. čel. Bernissartidae (foss., útvar křidový): Bernissartia Dollo; 4. cel. Alligatoridae: recentní Alligator Cuv., Caiman Spix, Jacare Graf (již také boss. v klidovém a třetihorním útvaru); 5. čel. Crocodilidae: Crocodilus Cuv. Literatura: Huxley, Notes on the specific and gen. characters of rec. Crocodil. (Proceed. Linn. Soc., 1860); Brühl, Das Skelet der Krokodiliden (1862); Strauch, Synopsis dergegenw. leb. Krokodiliden (Mémoires Acad. Petersbourgh, 1866); Grayův katalog [Krokodilové]-lů brit. musea z r. 1872; Bronn's Klassen u. Ordnungen des Thier-Reichs (Reptilien); Parkerova práce o lebce [Krokodilové]-lů (Trans. Zool. Soc. London, 1883);literaturu o fossilních [Krokodilové]-lech viz u Zittla (Palaeozologie, Vertebrata). Rod [Krokodilové]-lů (Crocodilus Cuv.) liší se od ostatních recentních plazů svého řádu zejména tím, že má v hořejší čelisti hluboký vrub pro 4. zub čelisti dolejší; 1. zub této čelisti zapadá v jamku v mezičelistí. Tupě zašpičatělý čenich jest sice v před prodloužen, ale nikdy tou měrou, jako gavialů, nahoře pak jest více vzhůru vyklenut než u alligatorů. Ze 12 druhů tohoto rodu od pradávných dob jest nejznámějším Crocodilus vulgaris Cuv. ([Krokodilové]-il nílský); má v záhlaví jedinou řadu 4 nebo 6 štítů nuchálních, 6 štítů cervikálních ve 2 řadách a 6 nebo 8 podélných řad štítů hřbetních, na bocích kůži dosti hladkou a na zadním okraji bérce pilovitý hřeben. Tělo má délku i větší než 9 m a barvu nahoře bronzově zelenavou s černými skvrnami, vezpod kalně žlutavou. Jest domovem v Egyptě, Nubii, Sudánu, vůbec v jižní a východní Africe a na Madagaskaru; v dolním Egyptě již dávno jest vyhuben a v řece Nílu na sev. nad Thebami již nalezen nebývá. Živí se rybami a savci vodními, ale napadá i člověka. Samice snáší 40-60 vajec; [Krokodilové] rostou velmi zvolna a dosahují vysokého stáří. V aequatoriální Africe od 2° j. š. až k 7° s. š. žije Cr. frontatus Murr. ([Krokodilové]-il čelnatý), jenž má čenich kratší, širší, čelo srázné, 4 nebo 6 štítů nuchálních v 1 řadě, tolikéž štítů cervikálních ve 2 řadách příčných a 6 podélných řad štítů hřbetních. Známe posud jen zvířata mladá zdélí 16 m; tělo má nahoře barvu tmavohnědou s různo roztroušenými skvrnami bledšími, vezpod lesklou barvu černohnědou. Na záp. břehu Afriky od Senegalu ke Gábúnu žije statný Cr. cataphractus ([Krokodilové]-il štítnatý) zdélí 8 m, s čenichem dlouhým, úzkým, zašpičatělým a čelem vyklenutým; má četné štíty nuchální ve 2-3 příčných řadách, cervikální ve 3-5 řadách příčných a na hřbetě 6 podélných řad štítů. Barvu má na hlavě olivovou s hnědými skvrnami, na trupu nahoře nahnědle zelenou, vezpod žlutavou s černými skvrnami. Nejrozsáhlější domov všech druhů má Cr. biporcatus Cuv. ([Krokodilové]-il ceylonský), jenž obývá v zemích a na ostrovech jihoasijských od Maskarén až po soustroví Fidži, od přední Indie až po Koreu i na severním pobřeží australském. Má tělo zdélí 10 n, čenich asi té podoby, jako [Krokodilové]-il nilský, ale nahoře na něm dvé vyniklých uzlovatých lišten, štíty nuchální buď žádné nebo jen 2, 6 štítů cervikálních ve 2 řadách příčných a 6 nebo 8 podélných řad štítů hřbetních. Tělo má barvu všude žlutavě zelenou s tmavými skvrnami. Z amerických druhů uvedme tu jen [Krokodilové]-la dlouhohlavého (Cr. acutus Cuv.); má tělo s délkou 6,5 m, čenich velmi dlouhý a úzký, čelo vyklenuté; 4 štíty nuchální v řadě jediné, 6, 8 neb 10 štítů cervikálních ve 2, 3 nebo 4 řadách příčných a 4 podélné řady štítů hřbetních. Žije v severozápadních končinách již. Ameriky, v Americe střední a v Západní Indii. Br.